WOOL THERAPY

Asi nikoho z vás nepřekvapí, že vlna je náš největší crush. Není to s ní vůbec jednoduchý, ostatně jako to tak ve vztazích bývá, když se v nich ztrácíte a správně o ně nepečujete. Tohle berte jako takovou preventivní párovou terapii. Aby to tentokrát vyšlo bez přešlapů. Tak pojďte dál!

Je vlna etická?

 

Ještě chvilka (roz)myšlení, než zaklepete. Ač to velmi nerada přiznávám, tak v  každém vztahu děláme kompromisy, a to včetně vztahu s vlněnými produkty. Tady asi nebude stačit si jenom napsat na papírek plusy a mínusy. Rozhodnutí je na každém z nás, živočišný původ vlny a její masové získávání plus zpracovávání se nejeví jako zrovna ideální match. Na druhou stranu v její prospěch zase mluví dlouhodobá živostnost, biologická rozložitelnost a unikátní vlastnosti. Respektování obou názorů je pro nás samozřejmostí. 

Pro mě osobně je zásadní původ vlny, a to včetně té z druhé ruky. Vlněné produkty z fast fashion řetězů u nás nenajdete, za to můžete dát šanci kvalitně zpracovaným svetrů, které pro vás z té spousty vybíráme a následně opečováváme. 

Pokud byste si někdy chtěli udělat radost novým vlněným kouskem, volte vlnu s certifikací GOTS (Global Organic Textile Standard). Taková vlna není ošetřována žádnými chemickými látkami a farma musí splňovat podmínky pro etický a ekologický chov ovcí. 

 

Ovčí vlna

 

Na začátek pěkně zlehka. I když ne tak úplně. Proč je na některých cedulkách uvedeno "Virgin Wool"? A někde "Pure New Wool" nebo naopak jenom "Wool"? Tady se musíme vrátit na začátek, kde to všechno začalo - na ovčí farmu.

Při stříhání vlny získáváme tzv. surovou (nebo také potní) vlnu, která se poté za účelem odstranění nečistot pere a následně rozděluje podle kvality na hrubou vlnu (například k použití na koberce) a na vlnu jemnou (oblečení atd.)

Pak přichází na řadu proces zpracování vlny na přízi jako je mykání, česání, kroucení vlny. Nechci tady podrobně popisovat každý krok, ale co je důležité a možná překvapivé - pokud máte svetr, kde je napsáno pouze "Wool", s největší pravděpodobností se jedná o vlnu recyklovanou. Říkáte si, že je to možná zvláštní, ale například za Druhé světové války byla většina uniforem vyráběna z odstřižků konfekce a většina vlněných výrobků z fast fashion řetězců je právě z vlny recyklované či jejích směsí (pokud není uvedeno jinak.)

Jak to tedy je?

Pure New Wool je v českém překladu tzv. střižní vlna, o které jste již možná slyšeli. Jedná se o vlnu nerecyklovanou, využitou "poprvé". Její vlákno je jemnější a kvalitnější než vlákno vlny recyklované. Do finální podoby příze ze střižní vlny nebylo přidáno více než 0,3% recyklované vlny.

Virgin Wool, česky také tzv. panenská vlna může být i synonem pro vlnu střižní. Stejně jako u vlny střižní se jedná o vlnu využitou poprvé, ale mohlo do ní být přidáno až 7% vlny recyklované.

Lambswool nebo také česky tzv. jehněčí vlna je velmi jemná ovčí vlna stříhána pouze v 6 měsících věku jehňat. Jedná se o vzácnější typ ovčí vlny. 

Woolblend je směs střižní vlny a syntetiky (ve většině případů polyakrylu.)

 

Alpaka

 

Tahle výjimečná vlna původem z Jižní Ameriky (Peru) je často díky svým vlastnostem přirovnávána ke kašmíru. A právem. Nejen, že je zhruba 5x hřejivější než ovčí vlna, ale díky absenci lanolinu je i hypoalergenní. Ve srovnání s kašmírem je ve výhodě díky o poznání silnějšímu vláknu, a tak je odolnější vůči každodennímu nošení a neopatrné péči. 

Co je zajímavé?

Alpaky produkují chlupy, které jsou ve skutečnosti duté. To zajišťuje lehkost a izolaci zároveň. A co teprve její um odpuzovat vodu? Nelze vyloženě říci, že kabáty z alpaky jsou voděodolné, ale v dešti vás rozhodně jako jeden z mála přírodních materiálů ochrání. 

Jak o ni pečovat?

Kabáty. Kabáty z alpaky jsou spíše raritní záležitost. Pokud jste jedním z těch šťastných majitelů takového pokladu, primárně pomůže čerstvý vzduch a lokální čištění skvrn pomocí například žlučového mýdla nebo mýdla s Jelenem. Méně je v případě alpaky více, není potřeba dávat kabáty každou sezónu do čistírny, spíše je potěšit odpočinkem na vzduchu.

Svetry. Perte je v ruce, to je snad bez debat. Při namočení bývá alpaka obzvlášť  náchylná k vytahání a jinému mechanickému poškození. Důležité je při praní a máchání používat vlažnou vodu stejné teploty. A při ždímání věnujte alpace trošku něžnosti. Nedoporučujeme s ní nijak kroutit či jinak agresivně (haha) manipulovat. Místo toho položte svetr na suchou osušku, do které svetr zabalte a opatrně vyždímejte. Dejte tomu čas a klidně proces opakujte. Osuška nasaje veškerou přebývající vodu a mokré fleky na parketách budou minulostí. Následně nechte svetr doschnout ve vodorovné poloze. 

Věřte nám, stojí to za to. 

Kašmír

 

Vysoká poptávka po kašmíru bohužel vedla k masovému rozšíření produkce kašmírských koz, a s tím spojené extrémně negativní podmínky pro zvířata a následné toxické zpracovávání vyčesané vlny pro uspokojení ohromné poptávky. Myslíme si, že by se ke kašmíru mělo přistupovat jako ke vzácnosti a podle toho si jej pořizovat a pečovat o něj. Pokud můžete, volte tedy kašmír z druhé ruky. Je ho sice pomálo, ale trpělivost se v tomro ohledu vyplácí. 

Co dělá kašmír tak jedinečný?

Naprosto výjimečná hebkost, lehkost a měkkost v kombinaci s vysokou hřejivostí. Tato ultrajemná tkanina je získávána vyčesáváním (nikoliv stříháním) kašmírských koz původem z Himalájí. Původní kozy z oblasti Kashmir nyní tvoří pouze 0,1% z celkové produkce kašmíru. Věděli jste, že na jeden svetr je potřeba vlna zhruba ze dvou kašmírských koz? A že vlna se získává pouze v době, kdy kozy línají, což z kašmíru dělá velmi vzácnou a zároveň velmi obtížně získávanou přírodní tkaninu.

Jak o kašmír pečovat?

Hodně podobně jako o alpaku. Pokud chcete, aby vám kašmír dlouho vydržel, odpusťte si pár minut na telefonu a věnujte mu místo pračky individuální ruční péči. Vlažná voda stejné teploty při praní i máchání, raději studenější než naopak. Používejte kvalitní prací prostředek na vlnu (my máme rády Tierru Verde, Sonett nebo Frosch) a vyvarujte se aviváži. Ždímejte na zemi v osušce a nechte doschnout ve vodorovné poloze.

Angora

 

Nejjemnější a nejlehčí vlna, která existuje. Stejně jako u alpaky jsou její chlupy z angorských králíků duté, proto je angora extrémně delikátní a zároveň velmi náchylná k mechanickému poškození. Příze z čisté angory má také sklony k plstění a je náročné o ni pečovat. Spousta lidí zaměňuje angoru a mohér, protože mohér pochází z angorských koz. Ohledně produkce angorské vlny by bylo fajn říct tohle:

Před několika lety zveřejnila organizace PETA zničující záběry z čínských farem s angorskými králíky, na to se radši nedívejte. Jde o to, že stejně jako u kašmíru, hlavním motorem pro takové podmínky jsme my - tlak na nelogicky nízkou cenu a masová poptávka.

Podle mé oblíbené webové stránky Good On You je ale možné produkovat angorskou vlnu etičtěji. Angorští králíci totiž jednou za 3-4 měsíce línají, a proto farmáři mohou vlnu volně sesbírat. Ale to by se nemohlo hrát o čas. Za nás - pokud daná značka není dostatečně transparentní a neuvádí, zda její angorská vlna pochází z farem s etickými podmínkami vůči zvířatům, ruce pryč. Prý taková ještě neexistuje. 

Jak o angoru pečovat?

Málokdy narazíte na svetr z čisté angory, a pokud ano, opět mu ušetřete cestu do pračky. Takový poklad si musíte hýčkat v ruce. Uvidíte, angora se vám holka jedna odmění. 

 Mohér

Unikátní, lesklá, extrémně odolná vlna. V čem je výjimečná? Mohér většinou poznáte na první pohled. Má takovou "chlupatou" texturu, která dost často nepříjemně kouše. To může být způsobeno například i mísením mohéru s nesprávnými syntetickými materiály nebo původem mohéru ze starší angorské kozy. Ano, angorské. Jak jsme již naznačily před chvílí, mohér pochází z angorských koz a obecně ho můžeme rozdělit na baby mohér a mohér z dospělých koz.

Je produkce mohéru etická?

Budu se opakovat, ale i v tomhle případě závisí etika produkce mohéru na přístupu farmářů či jejich vlastnících subjektů. (A jejich závazků.) Z rešerše jsem pochopila, že angorská koza by měla být stříhána zhruba dvakrát ročně, aby jí rouno nebylo přítěží. Na druhou stranu angorské kozy jsou povahově mnohem méně odolné než například ovce, proto je potřeba k nim přistupovat velmi citlivě. Střihači na farmách by měli být v ideálním případě zruční a nadprůměrně empatiční lidé. 

Jak o mohér pečovat?

Pokud máte svetr z mohérové směsi s přidanými umělými vlákny, můžete ho prát na vlněný program v pračce. Doporučujeme snížit otáčky na minimum a omezit ždímání. Perte bez aviváže. 100% mohérový svetr určitě perte v ruce, a zas a znova použijte trik s ručníkem na ždímání.

Merino vlna

Když se řekne merino vlna, většina z vás si představí ultra jemnou vlnu, která narozdíl od ovčí vlny nekouše. Svatá pravda, ale to není ani zdaleka vše, proč je merino vlna považována za holy grail mezi milovníky vlny. Vlákna merino vlny jsou totiž o dost delší než vlákna z vlny ovčí. A v případě vlny platí čím delší, tím jemnější. Protože merino vlna umí být i velmi příjemná na holé kůži, často se z ní vyrábí kvalitní funkční prádlo. Ovčí plemeno Merino se z velké části chová v Austrálii a na Novém Zélandu. 

Další výhody:

Merino vlna se žmolkuje opravdu minimálně. Spoustu úpletů z merino vlny lze dokonce prát v pračce na speciální vlněný program. Na merino vlnu můžete narazit i v naší srdcové kombinaci - s hedvábím nebo kašmírem <3

Na co si dát u merino vlny pozor?

Vzhledem k její jemnosti se může merino vlna často trhat. A to zejména kousky z fast fashion řetězců, které jednou vyperete v ruce a pak jsou na vyhození. 

Klasifikace merina

Jemnost merino vlny se měří na tzv. mikrony (tj. průměr vlákna.) Průměr vlákna u merino vlny nesmí být větší než 24 mikronů! A ta nejjemnější merino vlna - Extra Ultrafine má dokonce menší průměr než 16 mikronů.

Exotická vlna

Aneb ty ostatní a v našich končinách spíše raritní typy vlny.

Velbloudí vlna

Jemná vlna pocházející z dvouhrbých velbloudů Bactrian. Často je ponechávána ve svých přirozených odstínech béžovo hnědé. 

Vlna Vikuňa

Vzácnost nad vzácnost. Lama Vikuňa se stříhá pouze jednou za tři roky a většinou takové lamy nežijí na farmě, nýbrž v divoké přírodě. Je potřeba je tedy nejprve chytit. Její rouno je prý jemnější než vlna merino, je velmi náchylná k poškození při syntetickém barvení. Za kabát z vlny vikuni zaplatíte i přes 200 tisíc korun. 

Jačí vlna

Velmi hřejivá a současně jemná vlna z jaka, který se vyskytuje zejména v Himalájích. Tamní horští nomádi využívají jačí vlnu již stovky let, a to včetně stavby svých obydlí. 

Mulesing

Mulesing je jedním z hlavních důvodů, proč se vyvarovat nových vlněných produktů bez certifikací.

Mulesing je ve stručnosti praktika, která je prováděna ovcím ve velkých farmách s nehumánními podmínkami. Při mulesingu je ovcím odstraňována kůže včetně ocasu v okolí zadku, a to bez jakéhokoli lokálního umrtvení tkáně. Cílem je ovce "ochránit" od kožní, často zdlouhavé a leckdy smrtelné nemoci Flystrike. (Mouchy kladou svá vajíčka do srsti ovce a vylíhlé larvy pak následně parazitují na svém hostiteli - ovci.)

ALE - některé ovce, které zákrokem prošly, tak jako tak nemoc kvůli zdlouhavému hojení potkala. Opravdovým důvodem k tomuto nelidskému procesu je tedy primárně řešení problému "nečisté vlny". Ale za jakou cenu?

Navíc je přitom možné ovci ochránit od Flystrike pravidelným stříháním problematických partií. A teď něco pozitivního, na Novém Zélandu je mulesing už od roku 2018 plošně zakázán.

Tolik k vlně! A že toho je, haha. No, jak jsme upozorňovaly na začátku - není to s ní vůbec jednoduchý. Tak pozor na nesprávnou péči, mohla by vám to vrátit. 

 


Share this post


Leave a comment

Note, comments must be approved before they are published